O čem novináři nemají psát?

Novinářky a novináři to nemají jednoduché. A v jistém ohledu nikdy neměli. Podstatou jejich práce je vyžadovat odpovědi po lidech, kteří potřebují před veřejností něco tajit. Nemají nástroje, jako třeba policie, aby si reakce aktérů vynutili. Vše funguje na jakési společenské dohodě, že veřejnost má být informována a novináři ji svými otázkami zastupují. Tato dohoda však poslední roky ztrácí na síle.

Mnozí politici, dnes hlavně ti vládní, dělají z novinářek a novinářů nepřátele, aby jim veřejnost nevěřila. Jsou pak imunní vůči kontrole, protože když na ně média něco odhalí, voličům řeknou: to je kampaň. Někdy je nepustí na tiskovou konferenci, jindy jim nedají prostor položit otázky, svým způsobem horší chování k zástupcům médií širší veřejnost vůbec nevidí a nezná – nekonečné narážky, urážky, odmítání, vyhýbání, pomlouvání…, které se dějí, když se jich jdou na něco zeptat.

Za této situace se stále dokola vrací požadavek, aby novináři přestali chodit na tiskové konference politiků, kteří některé zástupce médií bojkotují. To ale není dobrý nápad.

Macinkův sen