Krastev: Čína nechce, abychom vyznávali její světonázor, chce naše data

Americký prezident Donald Trump míří na návštěvu země, jejíž vnímání svou politikou v posledních několika letech výrazně proměnil. „Příklon k Číně byl dosud projevem určitého morálního a ideologického postoje – a to už neplatí. Více lidí začalo vnímat, že jsou mocnosti v podstatě rovnocenné a jde jim jen o vlastní moc a zájem,“ říká politolog Ivan Krastev.

Jste spoluautorem studie Evropské rady pro zahraniční vztahy, která každoročně zkoumá politické názory v jednadvaceti zemích světa – jedenácti evropských a deseti velkých neevropských. Co se změnilo po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu?

Nejvíce mě zaujalo, jak dramaticky se změnilo vnímání Číny. Tady došlo vlastně k největšímu názorovému posunu. Najednou ve všech zkoumaných zemích panovala shoda nejen na tom, že její vliv v příštím desetiletí poroste, ale – což je důležitější – lidé přestali mít z Číny strach. Před dvěma třemi lety lidé vzestup Číny vnímali, avšak znepokojoval je. Tentokrát dokonce i v Indii, která je tradičním rivalem Pekingu, většina obyvatel věří, že se jejich vztahy s Čínou budou zlepšovat. 

Je to důsledek chování Donalda Trumpa zvláště vůči spojencům, nebo k lepší imagi přispěla sama Čína?