Zločin v konsolidační agentuře

Nestává se příliš často, aby vrcholný manažer státního podniku a podnikatel byli odsouzeni za podvod a zneužití pravomoci k vysokým trestům v poměrně krátké době (pět let) od spáchání zločinu. Rozsudek je zatím nepravomocný, může se ještě změnit, ale zdá se, že tentokrát odvedla policie a stání zastupitelství dobrou práci.

Jde o bývalého manažera jedné z dceřinných společností bývalé České konsolidační agentury (ČKA) Jana Šika a podnikatele Miloše Skořepu. První dostal pět a půl a druhý osm a půl roku. Jan Šik vyvedl z agentury pět set milionů korun do švýcarské banky UBS – na soukromá konta Skořepy. Šokující bylo, že operace unikla jak šéfům konsolidační agentury, tak Finančně analytickému útvaru ministerstva financí, který se zabývá bojem proti praní špinavých peněz.

Přesto, že Komerční banka, kde byly peníze původně uloženy, převod analytikům ohlásila, nechali jej strážci čistých transakcí bez povšimnutí. Později byli sice kvůli zmizelým penězům odvoláni dva členové představenstva ČKA (jeden z nich, Mojmír Hampl, byl ale posléze jmenován do bankovní rady České národní banky a dnes je jedním z kandidátů na jejího šéfa), ale šéf konsolidační agentury obhajoval nadále nevinu svého úřadu. Stejně tak bojovníci proti praní špinavých peněz.

Škoda ovšem, že si policie a státní zástupci nepočínali tak bystře jako v kauze zmizelé půlmiliardy ve stovkách jiných transakcích agentury. Bylo zřejmé, že dluhy z privatizovaných a zkrachovalých bank ve výši tři sta sedmdesát miliard korun byly přes prostředníky poměrně často odkoupeny za zlomek jejich hodnoty původními dlužníky. Pro policii by neměl být problém takové zločinné transakce vypátrat a pro státní zástupce zase poslat viníky před soud. Po agentuře zůstal nakonec dluh necelých tři sta miliard korun – hádejte, kdo je hlavně zaplatí?

Na podivné obchody v ČKA upozorňoval třeba Nejvyšší kontrolní úřad, psalo se o nich v médiích, ale policii to ve většině případů (s výjimkou jednoho třímiliardového dluhu prodaného za pětinu hodnoty evidentně původním dlužníkům) nechtělo zahájit jakékoli pátrání.

Není ani divu, často šlo o obchody prováděné finančníky s velmi dobrými kontakty na politik a obchody schvalovala dozorčí rada ČKA, obsazená opět politiky. A je známo, že tuzemská policie se zásadně nehrne do vyšetřování případů, které sahají do nejvyšších pater moci.