Na barevném festivalu

Ve vlaku Colours Express party s mladíky ze skupiny Gufrau. „Navždycky blááázééén,“ hřmí celým tanečním vozem. Jako zkušené matadorky (na Coloursech už jsme byly mnohokrát) kráčíme s kamarádkami od nádraží Ostrava střed rovnou k branám areálu. Prohýbáme se pod tíhou těžkých krosen a netoužíme po ničem jiném než je shodit v úschově zavazadel a konečně vyrazit vstříc všem festivalovým zážitkům. Cože? První novinkou (avšak ne pozitivní) letošního ročníku jsou mini úložné boxy, kam se vejde možná kabelka, ale rozhodně ne naše 45litrové batohy. Ach jo. Tak změna plánu – nejprve na byt k naší kamarádce a ostravské rodačce Zuzce a rychle zpátky do areálu Dolních Vítkovic. 

A pak už to fičí a jede jako na tom ruském kole, které je také součástí Coloursů. Akce střídá akci, intenzivní zážitek překrývá ještě trochu intenzivnější zážitek. 

Uhrančiví a tak trochu šílení Twenty One Pilots, na které čekají u pódia už od rána jejich věrní a početní fanoušci. Je to jízda nejen hudební, ale i doslovná. Bubeník Josh šplhá po žebříku – fakt vysoko – na boční konstrukci pódia, kde má připravenou ještě jednu bicí soupravu, a zpěvák Tyler během písničky Ride nasedá do kabiny ruského kola a jedno kolo si objede. 

Další hudební lahůdky typu Paris Paloma (podmanivý hlas dívky z generace Z, která vzkazuje třeba ještě trochu mladším holkám, aby byly spokojené se svým tělem a nenechaly si vnutit jakýkoli kult krásy), fascinující show Novozélanďanky Lorde a na závěr Teddy Swims s hlasem jak zvon schopným obejmout snad celý areál.