Trumpova neuvěřitelně bezostyšná druhá vláda

Když se dívám na druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa, vidím tohle: neohrabaně se pokoušel anektovat Grónsko a Kanadu, masivně zvýšil cla pro většinu světa, nařídil kruté zátahy proti imigrantům, které zaprvé porušovaly právo a zadruhé nefungovaly, a pak rozpoutal válku, bez souhlasu OSN, bez konzultace s Kongresem a bez jakékoli strategie. A tak mě překvapilo, když jsem tento týden slyšel Jeffa Bezose – majitele deníku The Washington Post a podle všeho inteligentního a úspěšného podnikatele – říkat: „Myslím, že oproti prvnímu funkčnímu období je Trump zralejší a disciplinovanější.“

V Trumpově prvním funkčním období disciplína pramenila ne z toho, že by disciplinovaný byl, ale protože čelil různým omezením. Často se podřizoval, byť neochotně, republikánskému establishmentu a národně-bezpečnostním elitám. Jeho ranou legislativní agendu formoval předseda Sněmovny reprezentantů Paul D. Ryan a prováděl ji šéf jeho kanceláře Reince Priebus. Ekonomický poradce Gary Cohn mu rozmlouval globální zvyšování cel, po kterém tak dlouho toužil. Generálové v jeho okolí ho nabádali k opatrnosti vůči Íránu, k podpoře NATO a k dodávkám zbraní Ukrajině.

Trump si ze svého prvního období neodnesl ponaučení, že na odbornosti záleží, nýbrž že odborníci k němu nejsou dost loajální. Mnoho vysokých úředníků jeho vlády se od něj po útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021 distancovalo; někteří ho dokonce odsoudili. A tak se tentokrát obklopil lidmi, jejichž hlavní kvalifikací je loajalita. Čím méně oslnivý je jejich životopis, tím lépe: tito lidé mu vděčí za všechno, co mají. Místo procesů nastoupily impulzy, procedury nahradily instinkty, vládne se intuicí.

Nejzřetelnější rozdíl mezi Trumpem 1.0 a Trumpem 2.0 však není v politice. Je to obohacování – jeho rozsah, jeho drzost, jeho otevřené pohrdání jakoukoli zdrženlivostí. Před pár dny oznámil ministr spravedlnosti, že jeho úřad Trumpa, jeho rodinu a jeho firmy nikdy nebude auditovat a vyšetřovat kvůli žádným minulým daňovým přestupkům. Imunita platí „navždy“, dozvěděli jsme se.