Dostupný luxus ve stylu Bibione

Dvě z nich na tom místě poprvé viděly moře – v předškolním věku tu byly na prázdninách s rodinou. Italské letovisko vybudované v padesátých letech pro potřeby poválečného turistického rozmachu se po roce 1990 stalo nejoblíbenějším cílem dovolenkářů z bývalého východního bloku, nejbližší zápaďáckou pláží v dojezdové vzdálenosti. S třemi tisíci stálými obyvateli, ale ubytovací kapacitou 100 tisíc lůžek představuje Bibione dodnes symbol dostupného luxusu.

A dostupný luxus je také hodnota a rozměr, v jakém o své postpunkové kapele přemýšlejí baskytaristka a zpěvačka Meg Janderová, bubenice Kristýna Majerová a kytaristka Kristýna Trochtová, která si říká Kris už jen kvůli tomu, aby se dvě jmenovkyně v kapele nepletly. Bibione založily a svůj první koncert odehrály těsně před prvními covidovými lockdowny s tím, že už nechtěly opakovat, co nefungovalo v jejich předchozích uskupeních. Současně vnímaly, že je nutné časově náročnou aktivitu, jakou kapela je, vsadit do reality dospělého života se všemi jeho přicházejícími povinnostmi.

Nejezdí na dlouhá turné, nenahrávají dlouhá alba a neskládají dlouhé písničky. Bibione je kapela naprosté efektivnosti. Síla a originalita trojice pramení z důsledného minimalismu, který prostupuje hudbou i texty. K přesnému vystižení pocitu odcizenosti v současném světě jim stačí pár trefných slov jako ve skladbě No friends just customers. Nakonec ani během rozhovorů nemají ve zvyku vést dlouhé řeči.

Vážné věci zabalené do sarkasmu

„V téhle kapele určitě není tlak na výkony,“ konstatuje kytaristka Kris. „Máme svoje specifické tempo, protože jsme všechny hodně busy. Tím pádem se do ničeho nenutíme.“ To neznamená, že by si na věcech nedávaly záležet nebo nevyvíjely patřičné úsilí, ostatně podstatnou část koncertů i díky svým kontaktům ze scény hrají v zahraničí. Ale hlavní kouzlo jejich písní spočívá ve spontánnosti a lehkosti zachycených okamžiků, které pramení i z toho, že vznikají výhradně na zkouškách během společného jamování.