Izrael čistí Západní břeh. Bude další intifáda?
První díl zatím poslední řady populárního izraelského seriálu Fauda začíná v uličkách uprchlického tábora Dženín na Západním břehu, kde jednotka speciálních policejních složek tajně čeká na několik mužů v šátcích. Plán zní dostat je živé. Vypukne přestřelka a nastane honička, během které se Izraelci rychle ocitnou v ohrožení života. Na krajně nepřátelském území se na ně totiž spustí střelba snad z každého domu, kolem něhož proběhnou. O divácké sympatie se ale bát nemusí – jsou jasně na jejich straně a drama dobře dopadne.
Sympatie kolem další, tentokrát reálné zápletky spojené s Dženínem tak jednoznačně rozložené nejsou. Začátkem července podnikla izraelská armáda v tomto městě na severu Západního břehu Jordánu během dvou dnů největší akci v této oblasti za posledních dvacet let. Byla nasazena armáda a nezůstalo jen u honičky ulicemi. Vojáci proráželi zdi vybraných domů, usazovali se uvnitř a vytvářeli hnízda pro odstřelovače. K vyklizení ulic pro hladký průjezd svých aut použili vojenské buldozery, které shrnuly zaparkovaná auta ke straně. Nástupu pěšáků předcházel vzdušný útok, který měl uvést dženínské obránce do chaosu.
Armáda později oznámila, že 12 Palestinců zabila a 140 zranila. Tisíce lidí se vydaly na útěk z města. Cílem byl jako v seriálu zátah na militantní skupiny, které projevují otevřené nepřátelství vůči Státu Izrael.
Právě uprchlický tábor Dženín je tradičním sídlem těchto skupin. Jde o městskou čtvrť, kde se po vzniku Izraele usadili frustrovaní uprchlíci z Haify a dalších dříve palestinských měst. Uprchlický tábor dnes vypadá jako hustě osídlená, natěsno zastavěná část města, která žije vlastním životem, jehož pravidla uprostřed trvající frustrace do značné míry udávají právě vůdci radikálních skupin. Ti jsou propojeni s militanty v Gaze a Libanonu. Pašují mezi sebou součástky a v dženínských dílnách vyrábějí stále sofistikovanější výbušniny, jimiž útočí v Izraeli nebo proti židovským osadám na Západním břehu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
