Knižní tipy
Feministky v procesu
Pro pravidelného posluchače jednoho z nejúspěšnějších počinů na české podcastové scéně asi nebude přechod dialogů jeho tvůrkyň na papír překvapivý. Zvlášť když si při čtení rozprav o sexu, intimitě i přátelství může představovat známé hlasy. Vyhonit ďábla se však hodí i pro seznámení s dvojicí mladých žen, které nenuceně, a přitom s kontextem vnášejí do českého veřejného prostoru už třetím rokem choulostivá témata vyprávěná přes zkušenosti vlastní nebo svých hostů. V jednotlivých kapitolách je čtenář přizván ke konverzacím, na jejichž vlnu není těžké naskočit. Nechybějí odkazy na feministickou literaturu a výzkumy, ale ani osobní eseje autorek o bolesti z rozchodu nebo ableismu (diskriminace na základě postižení). Zvlášť sympatickým rysem podcastu i knihy je pocit, že člověk roste spolu s autorkami, které deklarují, že jsou feministky v procesu, učí se nevidět konkurenci v dalších ženách a ukazují, že respekt k vlastnímu tělu nepřijde jen skrze omílané mantry. Píší o pocitu emancipace nastupujícím poté, co se žena dozví, jak funguje klitoris, stejně tak člověka přimějou k zamyšlení, po čem vlastně touží. Na první pohled možná kniha z kategorie „kéž bych něco podobného četla jako teenager“, ale to jí neubírá potenciál zaujmout čtenáře nezávisle na generaci a genderu.
Klára Zajíčková
Zuzana Kašparová, Terézia Ferjančeková: Vyhonit ďábla
Euromedia Group, 200 stran
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
