„Přijď na čaj...“ aneb Jak si udržet dobrou náladu ve zlých časech
dopis z Kyjeva
Tuhle zimu v Kyjevě nějak přituhuje, a to jak venku, tak s covidem a samozřejmě i politicky. Všechny hovory se pořád točí kolem současné situace, ať už si o ruských vojácích na hranicích s Ukrajinou každý myslí, co chce. Atmosféra občas pěkně zhoustne, lidé jsou naštvaní, rezignovaní. Chvíli tu blbou náladu převaluju na jazyku i já, ale pak začnu žít obyčejně, jako vždycky. Nevím, asi to je nějaký obranný instinkt. V našem ledovém kyjevském království nám naštěstí pořád ještě zůstal jeden příjemný zvyk – pití čaje. Protože v ruské i ukrajinské tradici jde rozhodně o víc než o čaj.
Pokud vyjedete někam na slovanský východ či zajdete na návštěvu do ruské rodiny, dřív nebo později se vás někdo zeptá: „Dáme si čaj?“ Pokud kývnete hlavou, jako že je vám úplně jedno, jestli před vás postaví hrnek s čajem nebo kafem – budete se nejspíš divit. Konvici s čajem, případně samovar, na stůl hostitelé přinesou až jako poslední. Nejdřív se objeví na kolečka nakrájený citron, potom kousky cukru, pak sušenky, sladké rohlíky s mákem, perníky, pirožky se sladkou i slanou nádivkou z jemného těsta, bonbony mnoha náplní a veselých barevných obalů, ovoce, marmelády s velkými kousky plodů, povidla… Stůl musí být plný, stůl musí být plný tak, že pomalu nemáte kam postavit svůj šálek čaje.
Čas plyne, čaj se pije, přikusujete k němu tu tohle, tu ono.
Ve chvíli, kdy na stole přistane tzv. zavarka (velké množství čaje v malé konvičce zalité horkou vodou) a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
