Poník paní předsedkyně
Počátkem září na venkově poblíž Hannoveru osamělý vlk prolezl ohradou a uvnitř ulovil poníka Dolly. K notnému zármutku majitelky nebohého zvířete, místní chovatelky Ursuly von der Leyen. Bohužel nebyla přítomna, protože toho času pracovně pobývá v Belgii.
Šelmu mezitím našli a zastřelili. Nikoli snad kvůli uražené cti paní předsedkyně Evropské komise, nýbrž proto, že úřady podle DNA určily viníka a objevily, že stejný vlk zabil také dvanáct ovcí a krav. Rozhodly se ho coby problémové konfliktní zvíře výjimečně z populace odstranit.
Evropu obývá devatenáctkrát více vlků než před půlstoletím. Nebo také pětinásobek rysů, osminásobek šakalů či trojnásobek vyder. Hodně se mluví o tom, že se proto musíme naučit se šelmami sdílet společnou krajinu. Farmáři se vracejí ke staletími prověřené ochraně pasteveckými psy a solidními ohradami. A nejspíš přestaneme chránit každé jedno divoké zvíře jako v dobách, kdy bývala na pokraji vyhynutí. Jenomže přinejmenším stejně důležitý jako praktická řešení je patrně tón, jakým o nich hovoříme.
Onehdy se šelmy proplížily až na program Evropského parlamentu. Poslanecký klub křesťanských demokratů – kteří obvykle mluví za venkov a sedláky – k té příležitosti vyrobil půvabný plakátek, na němž se viditelně rozjařený vlk, medvěd a rys mlsně olizují nad Červenou karkulkou s jehňátkem. Když se doma četly pohádky na dobrou noc, pravice nejspíš nedávala pozor. Větší škody než infantilní grafika ale dělá zbytečně vyhrocený argument, že kvůli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
