Eurovítězové a europoražení
Uspět v parlamentu se sedmi stovkami členů z 27 zemí je takřka nemožné na individuální bázi, ale i v rámci jedné politické strany. I nejsilnější německá CDU/CSU s 30 europoslanci sama nic nezmůže. Proto tady máme frakce, politické skupiny, které sdružují národní strany stejného ideového zaměření. Jaký je jejich vliv, ukázala volba nového vedení europarlamentu minulý týden.
Jedenáct ze 14 místopředsedů zastupuje tři nejsilnější frakce (ze sedmi): lidovce, socialisty a liberály. Nejvíc to odskákali evropští Zelení, kteří v posledních eurovolbách výrazně uspěli. Jsou hned čtvrtou nejsilnější frakcí, přesto získali jen jedno místopředsednické křeslo, stejně jako vůbec nejslabší skupina, komunistická levice. Lidovci, socialisté a liberálové spolu uzavřeli hlasovací koalici, jejíž součástí Zelení nejsou. Naopak hladce se do vedení EP opět dostala Dita Charanzová (ANO). Získala 406 hlasů, ačkoli její frakce, liberální Renew Europe, má jen 101 členů. Dohromady s lidovci a socialisty je to ale 422 hlasů. A proč byla nominovaná právě Charanzová? To zase souvisí s pozicí pěti zástupců ANO uvnitř liberálů, jejich rolí v klíčových výborech a s renomé samotné europoslankyně.
V téhle logice platí, že čeští europoslanci za ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN stojí na straně vítězů v EP: jsou členy frakcí, které určují většinu, a nejvíc tak ovlivňují podobu vznikající legislativy. Téměř absolutně to platí u ANO, protože liberálové, jak ukázala datová analýza serveru Politico, vůbec nejčastěji…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
