Symbióza
Joe Biden splnil předvolební slib a odpustil vysokoškolákům studentské dluhy. Ne všechny, samozřejmě, prezidentský výnos se týká pouze dlužníků s příjmem nižším než 125 000 dolarů ročně (těch je ovšem většina) a úleva dosahuje výše 10 000 dolarů (20 000 pro nejchudší). V praxi to bude podle odhadu Bílého domu znamenat, že 20 milionům Američanů dluh ze studií úplně zanikne a dalším 23 milionům se alespoň sníží. V celkovém součtu budou muset vysokoškoláci díky Bidenově „milosti“ zaplatit zhruba o půl bilionu dolarů méně. Je to dobře, nebo špatně?
Vysokoškolské studium je v Americe stále dražší, růst mezd stagnuje, zato ceny všeho včetně nemovitostí rostou. Mladí lidé úpí pod dluhem, bez něhož by ale na vzdělání nedosáhli. Odpouštění se stalo hitem levice, opírající se stále větší měrou právě o vysokoškolsky vzdělané Američany usídlené v drahých metropolích. Bidenův krok je ve srovnání s návrhy progresivnějších kolegů slabý odvar.
Na druhou stranu, vysokou školu studuje zhruba 40 procent Američanů. Ti vykazují průměrně vyšší příjmy, lepší zaměstnání, vyšší spokojenost… Zkrátka mají se podle průzkumů i statistik obecně lépe. A teď jim bude odpuštěno.
Politickou debatu si proto jistě umíte představit. Republikáni mluví o „vzdělávacím socialismu“ a tvrdí, že demokraté roztáčejí donekonečna inflační spirálu. Demokraté… demokraté jsou vlastně rozpolcení. Na jedné straně doufají, že jim oddlužení pomůže před volbami aktivizovat obvykle laxní mladé voliče. Na straně druhé, o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
