Kdyby záleželo jen na Sinn Féin, bylo by Irsko už dávno jednotné. Strana katolických republikánů je známa bojem za nezávislost obou částí Irska na Londýnu a v průběhu krvavého sektářského konfliktu v Severním Irsku ostatně fungovala jako politické křídlo teroristické organizace IRA. V praxi to znamenalo, že straničtí bossové jako Gerry Adams nebo Martin McGuinness pravděpodobně působili zároveň jako součást vojenského velení organizace, která vraždila, mučila a organizovala atentáty.
Dnes jsme ale jinde: v Severním Irsku vládne od devadesátých let křehký mír, v čele Sinn Féin dnes stojí místo drsných mužů středostavovské ženy a strana v tuto chvíli dominuje celému irskému ostrovu. V Severním Irsku, tedy enklávě řízené z Londýna, vyhrála předminulý týden parlamentní volby. V Irské republice zvítězila už před dvěma lety, a přestože ji středopravicové strany nepustily do vládní koalice, vede s přehledem v průzkumech veřejného mínění. Příští vláda se bez Sinn Féin dost možná neobejde a strana, jak jsme již řekli, touží po sjednocení Irska pod správou Dublinu. Čeká tedy Evropu přepisování hranic? Na to není navzdory dominanci Sinn Féin jednoduchá odpověď.
Zásadní nesoulad
Situace je natolik zamotaná, že z ní může jít snadno hlava kolem i relativně připravenému čtenáři. Vítězství Sinn Féin v Severním Irsku je například naprosto průlomové, celá provincie před 101 lety vznikla právě proto, aby v ní katolíci toužící po samostatném státě nemohli kvůli demografické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
