Zapomněl jsi barevný film
Velké čepobití je nejvyšším ceremoniálem německého bundeswehru, je dopřáno loučícím se kancléřům, prezidentům, ministrům obrany, generálům či admirálům. Kromě pohledu na v řadě vyrovnané muže v uniformách a pěkně zapálené pochodně si ocenění mohou užít i tři písničky na přání, které pro ně soubor bundeswehru speciálně nacvičí. Výběr dosud pozornost nevzbuzoval. Až do přelomu tisíciletí se vyhrávala klasika a pochody, v posledních dvaceti letech se tu a tam vmísily novější kousky. Ministryně obrany Ursula von der Leyen si na rozlučku nechala zahrát Winds of Change od The Scorpions, rozhodný, respektive paličatý exkancléř Gerhard Schröder se před šestnácti lety dojal až k slzám poslechem My Way od Franka Sinatry. Letošní výběr Angely Merkel ale zaskočil.
Merkel svou hudební volbou neodhalila skrývané srdce punkerky, ale spíš své východoněmecké kořeny.
Vedle křesťanské písně Grosser Gott, wir loben dich (Velký bože, chválíme tě) z 18. století a slavného šansonu Für mich, soll’s rote Rosen regnen (Pro mě mají pršet rudé růže) od Hildegard Knef si totiž přála hit od barvité „kmotry punku“ Niny Hagen. „Zapomněl jsi barevný film, můj Míšo, a teď nám nikdo neuvěří, jak tu bylo krásně, haha haha,“ vyčítá v něm zpěvačka příteli po návratu z dovolené u Baltu. Všechna ta modř a zeleň, Nina v bikinách a na nudapláži – ale na fotkách zbyla jen černobílá šeď. „Jestli to ještě jednou uděláš, tak odejdu,“ varuje. Píseň se v roce 1974 – to bylo občance…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
