Za Kamilou Moučkovou

Byla jen o deset let mladší než samostatné Československo a dodala hlas i tvář jedné z nejbolestnějších chvil, které se v naší novodobé historii urodily. Kamila Moučková zůstane pro několik generací ženou, s jejímž pevným hlasem a odhodlanou tváří si spojují první hodiny a dny okupace v roce 1968, protože to byla ona, kdo v Československé televizi 21. srpna oznámil, co se ve vystrašené a zmatené zemi děje. Kromě informací, prohlášení a protestních výzev podávala spoluobčanům návod na bezpečné přežití prvních hodin okupace. Informovala, kde se střílí, kam nemají chodit, vyzývala k zachování klidu a vyhýbání se konfliktům s okupanty. Tento návod přitom sama nutně potřebovala – během vysílání se ve studiu objevili dva sovětští vojáci, kteří se jí postavili za záda.

Osud rodačky z Jihlavy kopíroval bouřlivé dějiny 20. století i v mnoha dalších ohledech. V poválečném vstupu do KSČ i oslnivé kariéře v tehdy novém médiu, televizi, kde v roce 1956 před kameru československých televizních zpráv usedla jako první žena vůbec. Ale zejména v pozdějším hlubokém konfliktu s otcem, předním komunistickým novinářem a funkcionářem Vilémem Novým, který sice soudruhům odpustil věznění v padesátých letech, ale svojí dceři nemohl zapomenout, že se z ní v době pražského jara stala „dubčekovkyně“. Když pak Nový po sebeupálení Jana Palacha šířil lživé dohady o okolnostech studentova činu, jeho dcera naopak podporovala demonstrace, které se k uctění Palacha i na protest proti okupantům konaly.

…