0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Téma18. 10. 202021 minut

Nezničitelná města

Zkušenost ukazuje, že světové metropole se umí odrazit ode dna

Derek Thompson, The Atlantic
Poučení z průšvihu.
(Nově vybudovaný
Manhattan v roce 1870)

Šestnáctého března 1835 se řeky v New Yorku proměnily v led a na dolním Manhattanu vyšlehly plameny. Kouř se nejdříve začal vinout okny pětipodlažního skladu na samém konci Manhattanu. Ledová vichřice rozfoukala žhavé uhlíky do sousedních budov a během několika hodin se obchodní čtvrť v centru města stala jakousi plápolající městskou vatrou viditelnou ze vzdálenosti asi 160 kilometrů.

Hasiči si nevěděli rady. Ve studnách a nádržích nebylo mnoho tekoucí vody a během noci, kdy teploty klesly podle jednoho líčení až na minus 17 stupňů, řeky v podstatě změnily skupenství. Požár se podařilo ovládnout, teprve když starosta Cornelius Lawrence nařídil vyhodit do povětří okolní budovy a připravil tak oheň o další palivo.

↓ INZERCE

Z trosek vyrostl nový Manhattan, postavený většinou nikoli ze dřeva, ale z kamene, se širšími ulicemi a vyššími budovami. Největší novinka se ale nacházela za městem. Šedesát šest kilometrů na sever koupili newyorští radní rozsáhlé pozemky na obou březích řeky Croton v okrsku Westchester. Řeku tam přehradili, takže vzniklo jezero o rozloze zhruba 160 hektarů a od něj pak vedly podzemní tunely rozvádějící sladkou vodu do všech koutů New Yorku.

Inženýrská chlouba pojmenovaná Crotonský akvadukt byla uvedena do provozu v roce 1842. Hasiči v ní získali bohatý zdroj tekoucí vody, dokonce i v zimě. Ještě důležitější však bylo, že čistá pitná voda teď proudila ke všem obyvatelům města, kteří dříve trpěli jednou epidemií chorob přenášených vodou za druhou. Projekt…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

#SBOHEM_IVANEZobrazit články