O spojování zdejší trojice středopravých stran TOP 09, Starostů a lidovců za účelem úniku z politické bezvýznamnosti se mluví už delší dobu, ale nikdy k tomu nebyla lepší příležitost než teď – před volbami do Evropského parlamentu. Všechno mluví pro. Zmíněné partaje spolu sedí v jedné frakci, dokonale se shodují ve většině evropských témat a na české roztříštěné politické scéně by spojení dávalo smysl i jako konkurenční výhoda. Dát se dohromady však zjevně není v praxi tak jednoduché, jak se zdá v teorii. Lidovci jdou do evropských voleb nakonec samostatně a vyjednávání spolupráce Starostů a TOP 09 zase provázejí komplikace.
Přitom už do voleb v roce 2017 nešel tuzemský středopravý triumvirát v bůhvíjaké kondici, všichni tři jeho členové se jen těsně přehoupli přes pětiprocentní hranici vstupu do sněmovny a dnes jsou na tom podle průzkumů ještě hůř: agentura Median v lednovém výzkumu lidovcům a TOP 09 přisoudila 4,5 procenta voličské podpory, Starostové získali jen čtyři.
Na čem tedy za takové situace domluva demokratických středových stran ztroskotává? A pokud se domluvit nejde, znamená to konec proevropského politického středu v České republice?
Nemá to smysl
„Dohodli jsme se s regionálními uskupeními a se Stranou zelených na společné kandidátce pro letošní evropské volby,“ oznámil poslední lednové úterý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
