Před třemi lety se Kaspar Colling Nielsen představil českým čtenářům svou druhou knihou Dánská občanská válka 2018–2024. Zvláštní směsí povídkové sbírky a dystopického románu, při jejíž četbě jsme znepokojováni přesvědčivou vizí snadného zhroucení západoevropské demokracie, ale zároveň se bavíme autorovou fantazií, díky níž nahlédneme třeba do duše mnohasetletého depresivního psa. Nedávno pak v Česku vyšel autorův debut, kde nás rovněž seznamuje s alternativní verzí současného Dánska, kdy rozhodnutím státu během dvou set let vyrostla v ploché zemi Mount Kodaň, 3500 metrů vysoká hora.
Sedmnáct příběhů je svázáno se stavbou tu pevně, tu volně a propojují je krátké texty věnované financování, historii, technologii, dopadům na turismus nebo migraci. Jejich informativní tón kontrastuje s jazykovou i žánrovou pestrostí povídek, které se ocitají v hájemství sci-fi, fantasy, hororu, životopisu i romance. Dílo – jehož „nereálná povaha inspirovala zcela obyčejné lidi vrhat se do neslýchaně ambiciózních projektů“ – poskytuje ideální hřiště autorově fantazii. Představí nám vznik rasy ptačích lidí nebo staříka, jenž nechce zemřít a promění se v kachnožravé horské jezírko.
Už v případě Dánské občanské války se zdálo, že autor vlastně nebere temnou vizi společnosti zcela vážně; že mu jde spíše o hru se čtenářem. A zároveň o pohrávání si se vším, co je vnímáno jako typicky dánské: skromnost, rovnostářství, sociální stát, život v souladu s přírodou. Nielsen je jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.
