Norská otočka

Souostroví Lofoty ležící za polárním kruhem ve vodách Norského moře je považováno za malý přírodní zázrak: Z modré vody se prudce zvedají zubaté skály, mezi hornatými ostrovy se táhnou dlouhé fjordy, na zelených loukách září červené domky místních rybářů. Pod touhle úchvatnou scenerií se však ukrývají bohatá ložiska ropy, jejíž vytěžení by zdejší nedotčenou přírodu nenávratně poškodilo. O tom, jestli zdejší zásoby zpřístupnit ropným společnostem, se v Norsku vede letitý politický spor, který ale na začátku dubna nejspíš definitivně skončil – opoziční Strana práce, která těžbu pod Lofoty vždy podporovala, se totiž ve jménu ochrany přírody rozhodla změnit názor. Zákaz těžby tak má nyní v místním parlamentu pohodlnou většinu a jeden až tři miliardy barelů ropy, které se pod ostrovy ukrývají, nebudou vytěženy. Norsko nadále zůstává největším západoevropským těžařem ropy, jejíž dobývání a prodej udělaly z dříve chudé rybářské země jeden z nejbohatších států světa. Lofotská otočka však naznačuje, že tahle éra se pomalu blíží ke konci.

Jednou to skončí

„Pro celé odvětví je to překvapení a zklamání,“ reagoval na rozhodnutí největší politické strany šéf Norské asociace těžařů ropy a plynu Karl Eirik Schjott-Pedersen v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Názorový obrat rozladil také největší norskou odborovou organizaci Industri Energi. Těžaři i odboráři považovali Stranu práce za svého tradičního spojence, mladí členové strany však uvažují jinak než předchozí generace…