Stará Praha bez romantismu
Pokud se současní spisovatelé vracejí do Prahy 19. století, většinou s přístupem romantiků, kteří ve špíně nalézají krásu, a s nostalgií po starých zlatých časech úzkých páchnoucích uliček. Miloš Urban nebo Petr Stančík sem vstupují s postojem hrdiny filmu Tajemství hradu v Karpatech a jeho větou: „Zdejší lid je asi nádherně zaostalý!“ Literární kritička a publicistka Zuzana Kultánová zvolila ve svém románovém debutu přístup zcela jiný; temný, naturalistický. A při četbě Augustina Zimmermanna se až neodbytně připomíná dílo Émila Zoly. Loňský román dostal čerstvě Cenu Jiřího Ortena – a to je dobrý důvod ho připomenout.
Kultánová vychází ze skutečného příběhu mlynářského tovaryše Zimmermanna, který se dopustil vraždy svých dvou dětí a následně spáchal sebevraždu. A předkládá strhující příběh člověka, jehož pýcha a touha vyniknout jsou natolik patologické, že rozloží jeho i celou rodinu. Nejde přitom jen o „defektního“ jedince, ale zároveň o diagnózu moderní doby. Průmyslová revoluce spolu s ekonomií a výrobou radikálně změnila celou společnost. Tuto změnu bytostně prožívá Augustinova žena Františka. Její první manžel, zosobnění klidu, jistoty, ale i nudy, řídil svůj život podle liturgického roku, přesný čas pro něj neměl větší smysl. Augustin se už řídí podle času strojů, hodin a vlaků.
Pořád se za něčím žene, je věčně nespokojený. Vědomí Boha a smíření s životním postavením nahradila touha po změně. Touha, která u šťastnějších jedinců může být…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
