0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext30. 1. 201613 minut

Myslet odsun

Několik úvah nad poválečnou etnickou očistou českých zemí a jejími důsledky

Matěj Spurný, Foto: Milan Jaroš
Sudety

V souvislosti s nuceným vysídlením starousedlého německy hovořícího obyvatelstva bylo v druhé polovině čtyřicátých let jen v českých zemích v pohybu zhruba pět milionů lidí, což natrvalo radikálně změnilo demografické, sociální i majetkové poměry v naší zemi. A nejen to; tento z hlediska českých dějin extrémně krátký a dramatický děj zásadně poznamenal samotnou podstatu zdejší společnosti. Tedy to, jak sami sebe pojímáme a na čem zakládáme naši identitu. Je to stopa hluboká a nemizící. Dnes, více než sedmdesát let poté, co z českého pohraničí vyjel do Bavorska první lidmi napěchovaný vlak v rámci tzv. organizovaného odsunu, je čas poodstoupit od jednotlivostí a zamýšlet se nad nejpodstatnějšími aspekty a souvislostmi.

Spojující prvek

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Líčení tzv. třetí československé republiky jako pozoruhodného pokusu o obnovení demokracie, jejž překazil až únorový „komunistický puč“, nedává z mnoha důvodů smysl. Období 1945–1948 patří k nejkrvavějším érám českých a československých dějin, s desítkami tisíc mrtvých, s více než třemi miliony vyhnaných a deportovaných a s rozkladem základních principů právního státu.

Během posledních měsíců války a bezprostředně po jejím ukončení nebylo významnějšího českého či slovenského politika, který by nesouhlasil s tím, že naprostá většina německého obyvatelstva obnovovaného státu musí být kolektivně vysídlena a že pohraničí českých zemí musí být osídleno slovanským elementem. Zejména díky textům Edvarda Beneše vnímáme nucené vysídlení…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články