Ten kontrast udeří do očí. České Velenice jsou polepené barevnými reklamami, které nejsou sladěné mezi sebou a ani s domy, na nichž visí. Lákají na laciné zboží, do kasina Monaco, do nočního klubu Venus. Název podniku inspirovaný antikou – řecká restaurace Perikles – a majitelé obchodů se jmény jako Karasek nebo Ruzicka jsou i v Gmündu na druhé straně hranice. Tím ale podobnosti končí: cedule na obchodech jsou vkusné, chybí billboardy, zato omítky jsou dokonale opravené. Od prvních metrů po vjezdu do Rakouska je cítit blahobyt a harmonie.
Něco tu ale nesedí. Země je sice krásná a bohatá, konkrétně čtvrtá nejbohatší v EU, ale prezidentem se tu málem stal kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která současné pořádky odmítá a politologové ji řadí mezi pravicové populisty.
V poměru hlasů 50,3 ku 49,7 procenta ve druhém kole voleb vyhrál proevropský bývalý šéf Zelených Alexander Van der Bellen, naléhavé otázky tím však nezmizely. Odklánějí se naši sousedé od Evropy? A naopak se přiklánějí směrem k autoritářům? Co hlasování, které ke dříve nezajímavým rakouským prezidentským volbám přitáhlo mezinárodní pozornost, vlastně znamená?
Vydali jsme se pro odpovědi na cestu po umetených starých náměstích, kolem upravených polí, přes údolí Alp až do zahrady na vídeňském předměstí. K velmi odlišným Rakušanům, kteří vysvětlují politické preference a pocit ze své země.
Síla pesimismu
Pětitisícový Gmünd volil podobně jako většina rakouských maloměst: Norbert Hofer z FPÖ…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
