Jako malý podvodník
Ztráta dokumentů v případu Čapí hnízdo nemusí být pro policii překážkou ve vyšetřování
Z archivů Agrofertu se ztratily dokumenty, které by mohly vyjevit pravdu o tom, kdo vlastnil rezidenci Čapí hnízdo v době podání žádosti o dotaci padesáti milionů z fondů EU. Konstatoval to auditní odbor podřízený ministru financí Andreji Babišovi, a jak dodávají sami auditoři, „zvyšuje to podezření, že Agrofert byl jednou hospodářskou entitou s Čapím hnízdem“. Jinými slovy, zvyšuje se podezření, že jejich šéf podváděl.
Ztráta dokumentů sice policejní vyšetřování zřejmě příliš neohrozí, nicméně v normální zemi by se ministr po zveřejnění informace, že zašantročil důležité důkazy, musel z funkce poroučet. Jenže jsme v Česku, a tak si musíme přiznat trapnost, do níž nás tahle situace uvádí.
To ne já, to děti


Trapné je, že Andrej Babiš před dvěma měsíci při vysvětlování „problému Čapí hnízdo“ ve sněmovně zatáhl do nebezpečné hry své děti. Prý to byly ony, kdo vlastnil těch klíčových dvacet kusů anonymních akcií Čapího hnízda v roce 2008, kdy byla podána žádost o dotaci. Existuje silné podezření, že tato malá firma byla v tom čase ve skutečnosti tajnou součástí Agrofertu, který na dotaci nárok neměl. Andrej Babiš zřejmě musel vědět už ve chvíli, kdy své děti do celé kauzy vtahoval, že bude nutné zlikvidovat (nebo nenajít) zápisy z valných hromad, jež by prozradily skutečného vlastníka Čapího hnízda.
Ztráta dokumentů je v Česku už léta nejčastější a nejtrapnější výmluvou menších i větších podvodníků, když se o jejich podnikání začne zajímat policie. Mizejí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















