Ať to udělá ombudsman
Neziskovky apelují na poslance, aby veřejný ochránce práv dostal víc pravomocí
Třicet tři neziskových organizací vyzývá poslance, aby posílili úřad ombudsmana. Konkrétně – aby mu dali právo žaloby ve veřejném zájmu v případech, že narazí na jakoukoli diskriminaci. A možnost obrátit se přímo na Ústavní soud, pokud má nějaký zákon či jeho část za diskriminační. O novele zákona o veřejném ochránci práv se bude zřejmě hlasovat tento týden. Do sněmovny ji sice před více než rokem poslala vláda, ale teď se zdá, že někteří vládní poslanci berou zpátečku.
Změna by měla usnadnit život především obětem diskriminace. Náročné soudní tahanice by totiž lidé nemuseli podstupovat sami, veřejnou žalobu by místo nich podal přímo ombudsman. A stejné je to s právem ombudsmana obrátit se s žádostí o přezkum určitého zákona rovnou na Ústavní soud, aniž by předtím jednotlivec musel projít kolečkem soudů nižších, což může ušetřit mnoho let. Právo obracet se rovnou na Ústavní soud dnes mají jen prezident nebo skupina poslanců či senátorů.
Část vládních poslanců, hlavně za hnutí ANO, to považuje za ideální stav. Zdeněk Soukup (ANO) už předložil pozměňovací návrh, ve kterém navrhuje právo ombudsmana obrátit se přímo na Ústavní soud vypustit. Když to chce udělat, má podle něj jako každý jiný občan získat podporu 41 poslanců nebo 17 senátorů, kteří podají návrh za něj. „Myslím, že je to dostatečná možnost, aby ombudsman uplatnil své právo se ozvat,“ obhajoval Soukup svůj návrh při druhém čtení zákona. Nelíbí se mu ani podoba antidiskriminační žaloby ve veřejném zájmu. Soukup…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
