Bludiště seznamů
Hvězda konceptuální fotografie Taryn Simon se představuje v Galerii Rudolfinum
Fotila na ústředí CIA, pózovaly jí špičky Ku-klux-klanu, pustili ji na místo, kde je ve Spojených státech uskladněno největší množství jaderného odpadu. Byla s fotoaparátem v jediné legální pěstírně konopí, a dokonce jí dovolili pořídit fotografii rozkládající se mrtvoly ve výzkumném středisku forenzní antropologie, kde se pod širým nebem nachází 75 těl v různých stadiích rozkladu. Umělkyni Taryn Simon se díky vytrvalým telefonátům a mnoha žádostem podařilo s fotoaparátem dostat na mnohá místa, kam je nepovolaným Američanům vstup zakázán. Na jednom místě ji ale odmítli. To když se pokoušela získat povolení fotit v zákulisí zábavního Walt Disney Worldu.
Vyjádření korporace, kterou žádala o vstup při práci na souboru Americký index skrytého a neznámého, bylo natolik vidoucí, že z něj Simon učinila součást výstav. „Zejména v této době plné násilí osobně věřím, že je zvlášť důležité chránit ono kouzlo, jež obklopí hosty, kteří navštěvují naše parky, a jež jim nabízí nikoli nepodstatné představy, k nimž se mohou utéci,“ stálo ve faxu od Disney Publishing Worldwide. Jeho zástupce správně pochopil, že při vhodném použití má fotografie tu úžasnou moc odhalovat pravdu, bořit fantazie a usvědčovat iluze z banality.
Právě na pomezí dokumentární tvorby, umění, žurnalistického přístupu a se smyslem pro precizní rešerše se jednačtyřicetiletá hvězda současné konceptuální fotografie představuje v pražské Galerii Rudolfinum, která aktuálně hostí dosud největší přehlídku její…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
