On-line

Když jsem jako student před čtvrt stoletím připravil k publikaci svůj první článek, dal jsem jej do obálky, olízl, nalepil příslušný počet známek a šel jej odeslat na poštu. Za pár měsíců přišly v cizokrajné obálce recenzní posudky a výzva redaktora k dopracování. Po další poštovní otočce byl nakonec článek přijat. V následujících letech jsem tuto zhruba rok trvající proceduru mnohokrát opakoval. Občas nám také článek zamítli, ale vždy jsem aspoň měl pro děti pár pěkných známek z ciziny. Tento způsob filatelie definitivně skončil někdy koncem devadesátých let, kdy drtivá většina vědeckých časopisů přešla na zasílání příspěvků elektronicky. Ve stejné době začaly také časopisy vedle tištěné verze vycházet i na webu. Celý publikační proces se tak výrazně zrychlil.