Přejeme charismatickému předsedovi strany Smer Robertu Ficovi, aby zvládl těžkou pozici vlády jedné strany ve prospěch pracujících, vykořisťovaných a nezaměstnaných.“ Tato věta není ironickým šlehem nějakého pravicového komentátora – je to upřímné blahopřání na webové stránce Komunistické strany Slovenska jejímu někdejšímu předlistopadovému členovi. Skutečnou ironií dějin je něco jiného: v čele „vlády jedné strany“ bude po 22 letech od pádu komunismu politik, který jako jediný ve střední Evropě dokázal s úspěchem převést dědictví komunismu do sociálnědemokratické formy. Robertu Ficovi se povedlo něco, co žádnému levicovému politikovi v dějinách veškerých svobodných voleb na Slovensku. Jeho strana Smer získala 10. března 44 procent hlasů, čímž překonala nejlepší výsledek KSS v roce 1946 (tehdy získala 30 procent, letos pouze 0,73), a také postkomunistického HZDS Vladimíra Mečiara (35 procent) v roce 1994. Kde jsou příčiny tohoto oslnivého úspěchu, který Slováci přijali v jakémsi zvláštním ustrnutí nad tím, zda to se sympatiemi ke Smeru přece jen trochu nepřehnali?
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Bod zlomu: Otázky světa 20265 minut
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
Annalena Baerbock24. 2. 2026
