Musíme to zkusit
S Rohulláhem Niazim o podmínkách vyjednávání s Tálibánem
Spojenci NATO v Afghánistánu se spolu s tamní vládou shodli, že nastal čas pokusit se o vítězství v zemi jinak než vojensky – chtějí získat aspoň část nepřátel na svou stranu. Jak by návrat Tálibánu mohl vypadat? O detailech mluvil Respekt s třicetiletým kábulským úředníkem Rohulláhem Niazim, který kdysi před Tálibánem uprchl ze země a před několika lety se tam vrátil, aby pracoval pro nový režim.
Co si myslíte o rozhodnutí afghánské vlády i spojenců NATO přizvat k podílu na moci v zemi členy Tálibánu?
Souhlasím. Mělo se to stát už mnohem dřív, většina lidí to podporuje. Tálibáni jsou součástí afghánské společnosti, stojí za nimi 10–15 % populace.
Jenže Tálibán oponuje se zbraní v ruce režimu, který se vaše vláda, i vy osobně, snaží v zemi stavět.
Nejdříve si musíme definovat, kdo je tálibán. Ten, kdo podporuje al-Káidu, nebo je podporován al-Káidou? Podle mě ne. Takový člověk je stoupenec teroristické organizace, kriminálník, často pašerák drog. Patří za mříže a ne za vyjednávací stůl. Naopak s lidmi, kteří jsou proti vládě a podporují Tálibán jen proto, že jim vláda nezajistila práci či bezpečnost, je možné se dohodnout. A pak je tu skupina tálibánů, které nazvěme nábožensky ortodoxní. Chtějí změny ve státním zřízení. V jejich případě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
