Utopie, které se uskutečnily
Berlínská výstava o komunitách umělců, které proměnily vnímání krásy
V berlínském Guggenheimově muzeu probíhá výstava nazvaná Utopia Matters (doslova „utopické záležitosti“), která vrhá nové světlo na utopii a její vztah s uměním. Člověk by si představoval, že výstava s takovým názvem ukáže díla znázorňující ideální státy, jak si je představovali Platon, anglický humanista Thomas More, dominikán Campanella nebo bolševik Lenin, případně ilustrace k verneovkám či jiné sci-fi projekty ideální budoucnosti.
Kurátorka Guggenheimova muzea v New Yorku
Vivien Greeneová
představila něco naprosto odlišného. Vyšla z přesvědčení, že komunity umělců od 19. století opakovaně vytvářely projekty nových světů, spojujících aspekty umělecké a sociální. Byly to celkem skromné verze utopie, nehlásaly totální spravedlnost ani věčné štěstí pro všechny, omezovaly se na malá společenství spojená estetickými ideály, které měly proměnit spíše vnímání krásy, a tudíž i některých obecných hodnot, nikoli chod dějin nebo podstatu lidské povahy a společnosti.
Od nazarénů k Bauhausu
Třeba obraz Friedricha Overbecka Vzkříšení Lazara (1808) na první pohled diváka zmate: co je utopického na novozákonním příběhu o Ježíšově moci konat zázraky? Z křesťanských námětů by se tematicky snad lépe hodil ráj. Podivný je v této souvislosti na výstavě i Overbeckův obraz Italia a Germania: znázorňuje dvě sličné dívky, které se drží za ruce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
