Socialista mimo dav
Z dnešního povědomí zmizel skoro dokonale. Po svém odchodu do exilu v roce 1949 sešel z očí i myslí tak důkladně, že se do živého oběhu jeho myšlenky nevrátily ani po roce 1989. Přitom jeho ekonomické knihy třeba z let velké hospodářské krize (např. Cesta z krize, 1935) není nezajímavé číst právě dnes. Macek byl tehdy vůbec prvním českým národohospodářem, který zaregistroval Rooseveltovu politiku „new dealu“, stal se průkopníkem keynesiánského myšlení a prosazoval mimo jiné, aby se československá koruna zbavila vazby na zlato a aby stát vháněním peněz do ekonomiky vytvořil nové investiční a pracovní příležitosti.
Do dějin se poprvé zapsal o hodně dřív: už na konci první světové války propracoval koncept pozemkové reformy, zahájené pak v roce 1919. Jejím nejdůležitějším prvkem bylo rozmnožení vlastníků půdy (přibylo jich přes 600 tisíc), což v neklidné poválečné době připravilo dělnické a městské revolucionáře o podporu venkova.
Ve svých původních představách ale Macek sledoval trochu jiný zájem. Celý život snil o větší společenské rovnosti i v tak nerovnoprávné situaci, jakou bylo uzavírání námezdních smluv. Dělník žádající továrníka o práci je vždycky ve slabší pozici, bude-li však žádat z pozice vlastníka třeba jenom malého kousku půdy, přijde jako suverén. Půda je svoboda, usoudil Macek a po něm to pochopil i český a moravský venkov. Z agrární strany,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
