Obama potřebuje silnou Evropu
S bruselským specialistou na obranu Antoniem Missirolim o modelu společné evropské bezpečnosti
Po zrušení radaru se stále častěji ozývá, že bychom měli bezpečnost hledat v rámci společné evropské obrany. Co si pod tím ale můžeme představit? A oslabují se Obamovým rozhodnutím transatlantické vazby? O tom jsme mluvili s Antoniem Missirolim, který se obranou zabývá v prestižním bruselském think tanku European Policy Center.
Co vlastně znamená Obamovo odstoupení od protiraketového štítu pro evropskou bezpečnost?
Musíme si nejprve pořádně uvědomit, že to původně nebyl obranný nápad Evropy nebo NATO, ale dvoustranné projekty Poláků a Čechů s Američany. Teď se díky Obamovu rozhodnutí můžeme začít bezpečností Evropy opravdu vážně zabývat. Protiraketový štít byl možná jen špatnou odpovědí na správné bezpečnostní otázky.
Změní se vztah mezi Evropu a Ruskem?
Některé sporné oblasti asi zůstanou zamrzlé, třeba ohledně Gruzie, jinak většina Evropanů doufá v návrat k normálu. Doufají, že zrušení štítu přeruší zhoršování vztahů, že se podaří nastartovat opačnou spirálu vzájemného zvyšování důvěry.
Budou se teď Češi a Poláci muset chovat nějak jinak uvnitř Evropské unie?
Ve vztahu k Rusku dělila členské státy EU propast. Teď je šance, že se podaří najít nějakou společnou evropskou politiku. Od války v Iráku Evropu nic…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
