Na cestě k pokání
Nejdřív to vypadalo, že se zakládá na další typický životopis jeho generace. I on měl být původně knězem, i on byl (v arcibiskupském konviktu v Příbrami) přistižen při četbě zakázané knížky, Ježíšova životopisu od Ernesta Renana, ve kterém stálo, že Ježíš byl hodný člověk a žádný Bůh. Také Durycha za to vyhodili, ale dál už to šlo jinak. Místo útěku od víry se nakonec dobral opačného rozhodnutí: bude věřit mnohem víc než ostatní, v tom to je. Rok před první světovou válkou vystudoval vojenské lékařství, na různých frontách pak čtyři roky poznával utrpení bez konce – v té době však už byl rozhodnutý, že se ve své víře nenechá ničím zviklat. A tak hrůzy, které u tolika jiných vedly k cynismu a rezignaci, stvořily Durycha lpícího na víře až zuřivě. Nic jiného neměl.
Vina je vždy nepochybná
Největší šok jeho života na něho však čekal až potom, v míru. Se vznikem republiky se probudil do úplně jiného světa. Povstalci nejdřív zbořili v Praze na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, symbol katolictví, a pak zahájili rozklad církve jako takový. Durych nesouhlasil, nejdřív dokonce historicky: po Bílé hoře podle něj nenastalo žádné temno, jak o něm psal nyní nejvydávanější český spisovatel Alois Jirásek, ale náboženství se tehdy prostě vrátilo do původního stavu, ze kterého bylo kdysi vyvráceno husitstvím. A baroko nebylo dobou národního úpadku,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
