Statistické oživení? Tak to potom i statistická recese!
Po depresi z očekávání Velké deprese 2 začínají trhy a analytici připouštět, že jsme možná již z nejhoršího venku. Dokonce si myslíme, že ve druhé polovině tohoto roku má ekonomika USA, ale i eurozóny šanci překvapit vyšším než očekávaným růstem. Jenže co si z toho očekávání ve skutečnosti vzít?
V minulosti jsem psal o tom, že propad ekonomiky byl do velké míry způsoben očekáváními. Podívejme se na USA. V posledním čtvrtletí roku 2008 a prvním čtvrtletí roku 2009 podniky začaly očekávat příchod nové Velké deprese, proto zrušily objednávky a dramaticky snížily výrobu – téměř o pětinu. Snažily se vyprodat sklady a rychle propustily své zaměstnance.
Jejich očekávání se ale nenaplnila. Ano, spotřeba poklesla, ale řádově v jiných jednotkách, maximálně o 5 %. A tak se stalo, že podnikům se zásoby začaly snižovat až příliš rychle. Tento ekonomický cyklus je pěknou ukázkou toho, co dokážou očekávání a jak silně působí tzv. sebenaplňující očekávání na ekonomiku (když čekám propad ekonomiky, tak přestanu nakupovat/vyrábět, a propad tak vlastně způsobím). Za tuto ilustraci jsme zaplatili propadem ekonomiky, protože pokles zásob negativně přispívá k růstu HDP. Nicméně propad ekonomiky měřený pomocí HDP dal propagátorům Velké deprese 2 „statistickou munici“ pro jejich názory.
Někteří z vás možná namítáte, že pokud podniky takto podstřelily poptávku a kvůli tomu mají „prázdné“ sklady, tak teď přece musí tyto sklady doplnit. Já s vámi souhlasím a také nákupní manažeři ve výrobních podnicích v USA, v Evropě i v Asii dnes hlásí shodně: rostou nám nové objednávky, proto opět zvyšujeme výrobu. Podniky tak rychle uzavírají mezeru mezi výrobou a spotřebou a doplnění skladů povede k rychlejšímu růstu výroby než spotřeby. A právě toto doplnění skladů bude hlavním pozitivním přispěvatelem k růstu ekonomiky. Jak dlouho tahle nálada vydrží? To se ještě uvidí, optimističtější jsme ale především ve vztahu k nejbližším několika čtvrtletím.
I tak má ale tahle ekonomická injekce svou váhu. Kritici namítají, že jde pouze o „statistické oživení“, protože je tažené pouhým doplněním zásob. Pokud bychom ale toto oživení nazvali „statistickým“, nazvěme také několik předešlých čtvrtletí „statistickou recesí“.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
