Svět v zrcadle podružností

Nic není starší než včerejší noviny, říká se. Jenže knihy uspořádané ze zdánlivě efemérní publicistiky takového Nerudy, Čapka, Durycha nebo Vaculíka prokazují leckdy větší životnost než umělecky ambicióznější díla autorů. Sloupek, črta či podčárník vyžadují po pisateli okamžitý výkon, který se nedá s odstupem retušovat. I ve výtvarném umění nás letmý náčrt z ruky mistra zasáhne často víc než důkladně pomalované plátno.

V překladové klasice nelze v této souvislosti nevzpomenout na slavné soubory novinářských drobností z pera G. K. Chestertona nebo George Orwella. Za autora v současnosti srovnatelně věhlasného lze pokládat italského sémiotika, medievalistu a romanopisce Umberta Eka (1932), který rovněž pravidelně píše do novin. Ze svých sloupků na poslední straně týdeníku L´Espresso sestavil první knížku už v roce 1992. Druhou, která nyní vychází i v českém překladu pod názvem Poznámky na krabičkách od sirek, připravil k vydání v roce 2000 z textů napsaných během devadesátých let.

Bizarní kuriozity, selský rozum

Kdyby je Eco uspořádal chronologicky, působil by celek nejspíš jako pestrá kronika marginálních postřehů o italském i světovém veřejném dění. Rozdělení do osmi tematických částí však vzbuzuje dojem zárodečných esejů. Význam konkrétních událostí ustupuje do pozadí, dominantou se stává vytříbený způsob autorova pozorování a uvažování.

Eco nezastírá, že jej k…