Chávez narazil na svůj lid
Do mobilních telefonů obyvatel Caracasu přicházela v uplynulém týdnu SMS zpráva následujícího znění: Dobrý den, Venezuela má nového prezidenta.
Do mobilních telefonů obyvatel Caracasu přicházela v uplynulém týdnu SMS zpráva následujícího znění: Dobrý den, Venezuela má nového prezidenta. Pisatel zprávy narážel na pokornou a vstřícnou reakci venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který přiznal porážku v celonárodním referendu. Pryč byla jeho tradiční velkohubost a konfrontační tón.
Ve všelidovém hlasování Chávez navrhoval ústavní změny, které mu mimo jiné měly zajistit doživotní mandát a proměnu Venezuely v komunistický stát. Lid, na který se tak pateticky odvolává při budování svého projektu s názvem socialismus 21. století, mu ale řekl ne. Byla to pro něj první porážka za devět let, co je u moci. Podle Cháveze byla hlavním důvodem odmítnutí jeho návrhů ústavních změn nízká účast voličů. Faktem je, že Cháveze loni v prosinci volilo 63 procent Venezuelců. Pro ústavní změny však nyní hlasovalo jen 49 procent jeho sympatizantů.
Ropa se jíst nedá
Kde ale hledat skutečné příčiny této porážky? Z Huga Cháveze se jistě přes noc nestal nepopulární prezident. Přesto, zdá se, podcenil své postavení. Největší ranou pro něj může být především nečekaný odpor či spíše lhostejnost části nejchudších vrstev společnosti, které sponzoruje z ropných výnosů. Do chudinských čtvrtí posílá levné potraviny, staví nemocnice, školy, nové byty. Na kritiku, že jeho projekty nejsou rentabilní, sebejistě odpovídá, že ho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
