Vladimir a jaderný mír

Když se George Bush v roce 2001 setkal s Vladimirem Putinem, prohlásil, že se podíval ruskému prezidentovi do očí a z toho si „udělal obrázek o jeho duši“ – získal prý dojem, že je to člověk, kterému může věřit. Po šesti letech se oba nejvyšší představitelé setkávají na summitu skupiny G8 v Německu a západní pozorovatelé, kteří nahlížejí do hlubin Putinovy duše dnes, tam patrně uvidí spíš neústupného strategického protivníka.

Kreml se zlobí

Rusko směřuje k nové formě autoritativního režimu a souběžně s tím se zostřuje i protizápadní rétorika prezidenta Putina a stále silněji připomíná období studené války. V tomto roce se útoky vystupňovaly. Začalo to v únoru, kdy prezident Putin obvinil Ameriku z toho, že její „neomezené nadužívání síly“ je hrozbou pro celý svět, zesílilo v květnu nepřímým srovnáním Spojených států s nacistickým Německem a vyvrcholilo tento měsíc výhrůžkou, že Rusko znovu zaměří své jaderné rakety na Evropu.

Chceme-li věřit slovům ruského prezidenta, odráží se v jeho rozčilení obava, že plán George Bushe umístit na české a polské území omezený systém protiraketové obrany naruší světovou jadernou rovnováhu. „Je zřejmé, že pokud se část nukleárního potenciálu USA objeví v Evropě…, budeme nuceni zareagovat a podniknout odpovídající kroky,“ řekl prezident Putin před schůzkou G8 skupině zahraničních novinářů. „Jaké kroky to budou? Pochopitelně se budeme muset zaměřit na nové cíle…