Menší podíl, zato větší díly
Světová ekonomika už celou generaci roste rekordním tempem.
Světová ekonomika už celou generaci roste rekordním tempem. Peníze, zboží a myšlenky se přinejmenším jedno století po naší planetě nepohybovaly volněji než dnes – a vezmeme-li v úvahu moderní komunikaci a nový vzestup Číny, možná se teď pohybují nejvolněji v celé historii. Proč tedy všechno to žehrání? Podle některých je pes zakopaný v tom, že pracovníci v bohatých zemích nedostávají svůj spravedlivý díl. Jejich podíl na výrobě poslední čtvrtstoletí klesá, a to nejvýrazněji na evropském kontinentu a v Japonsku. Pro majitele kapitálu může být nová situace rájem na zemi, pro ty, kteří ale dobývají svůj chléb rukama či hlavou, nikoli.
Ve své pravidelné půlroční zprávě World Economic Outlook MMF zkoumá, jak obchod, technologie a přistěhovalectví podivuhodnou rychlostí v celosvětovém měřítku vyrovnávají jednotlivé trhy práce a jak pracovníci z bohatších zemí pomalu nevědí, na čem jsou. MMF posuzoval pracovní sílu jednotlivých zemí pomocí poměru vývozu k HDP a tímto způsobem dospěl k odhadu, že se celosvětová nabídka práce od roku 1980 zčtyřnásobila – v souvislosti s tím, jak se otevírala Čína, Indie a někdejší komunistické země. Většina z pracovníků, kteří takto na trhu přibyli, má nanejvýš středoškolské vzdělání (i když je pravda, že se relativní nabídka absolventů vysokých škol zvýšila o 50 %). Při takovémto nárůstu konkurence by se dalo očekávat, že se podíl práce na společném koláči…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
