Nekončící touha

Inspiraci ke své prvotině, která právě vyšla česky, získala Ajelet Gundar-Gošen (1982) na severu Izraele. Povšimla si tam domu, v němž žila údajně nejkrásnější žena z celé vesnice: bylo jí zhruba osmdesát a z nacisty ovládané Evropy se dostala díky dohodnutému sňatku s mužem z britské Palestiny. Součástí plánu bylo, že se po přistání rozvedou. Nastrčený manžel se však tváří v tvář její kráse vzepřel a ona s ním musela zůstat. Osud podkopávající národní mytologii o nezištném spasitelství autorku zaujal – a rozpracovala ho do jakési moderní báje o nekončící touze.

Ve středu dění stojí dva kamarádi: „kromobyčejně průměrný“ Jaakov Markovič, který zažil šikanu i frustraci, a jeho pravý opak Zeev, pyšný a pohledný milovník s knírem „proslulým po celé zemi“. Svým způsobem představují dvě tváře Izraele, zároveň jsou oba až dickensovsky excentričtí hrdinové. Markovičovu nádhernou, leč nepřístupnou choť Belu muži bez výjimky obdivují a ženy jí závidí. O přesvědčivou psychologii, kterou vystudovala, se přitom autorka nesnaží: v náhlých dějových zvratech se Jaakov „pochlapí“ a Zeeva poznamená smutek a trauma. 

Příběh se neopírá ani o data a místní jména, ta zastupuje zamrzlá krajina Evropy, rozbouřený oceán a chaos v rodícím se Izraeli. Historie, politika ani rozpory mezi budováním národa a osobním štěstím nezmizely, ale do příběhů hrdinů a hrdinek jsou vetkána především „věčná“ témata tělesné přitažlivosti a duševní spřízněnosti, erotiky, zrady i nepřekonatelné vzdálenosti mezi partnery. V jejich intenzivním zachycení autorku ovlivnil latinskoamerický magický realismus – včetně smyslnosti, nadsázky a bohatosti jazyka.

V něčem je ovšem próza příznačně izraelská, počínaje odkazy na Starý zákon nebo přísloví v jidiš. A skvěle též vystihuje, jak se chová kolektiv: podobně jako v kibucech Amose Oze se i ve zdejším mošavu klevetí a intrikuje, ale když jde do tuhého, lidé si pomůžou. Hravý román může chvíli připomínat až jakousi romantickou komedii lidské existence, zaznívají v něm však tragické tóny. Vedlejší postavu Rachel původem z Rakouska, která jako vzorná budovatelka mluví výhradně hebrejsky, dostihnou vzpomínky a smrtí skončí i jeden z příslušníků mladé generace toužící jako otcové-zakladatelé po hrdinských činech.