Velká hra kolem Roztočila
Dostal čtyřiadvacet let za vraždu. Odsoudili ho v nepřítomnosti a bez důkazů, na základě anonymního udání. Žádali cizí státy o jeho vydání, ale Německo i Rakousko vzkázalo: Ne, proces s tím mužem nebyl spravedlivý. Teď se údajný vrah vrátil dobrovolně do vlasti a skončil ve vazbě.
Dostal čtyřiadvacet let za vraždu. Jenže tvrdí, že je nevinen. Odsoudili ho v nepřítomnosti a bez důkazů, na základě anonymního udání. Žádali cizí státy o jeho vydání, ale Německo i Rakousko vzkázalo: Ne, proces s tím mužem nebyl spravedlivý. Pak ho chytili na hranicích a seděl tu pět let, pak uprchl k sestře na Západ a návrat podmínil obnovou procesu. Teď se údajný vrah vrátil dobrovolně do vlasti a skončil ve vazbě. Rostislav Roztočil a jeho třicetiletý příběh.
Kdo byl Nabíl Chalili?
Letiště Praha-Ruzyně, 18. prosince 2006, půl deváté večer: U východu B přešlapuje houf novinářů. Televizní kamery uvádějí příchozí z letadla do rozpaků. „Ach, danke, danke,“ pitvoří se do role filmové hvězdy mladík a mává do objektivů. Za ním vychází žena středních let v krátkém červeném kabátku. Novináři ji nelekají. „Proběhlo to v klidu, na letištní ploše. Říkali, že zatýkají slušného člověka, ani mu nenasadili pouta,“ popisuje Stanislava Rupp zatčení svého bratra.
O den později nařizuje soudkyně Oldřiška Rysová obnovit Roztočilův dvacet let starý proces a navrátilce posílá do vazby. Své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že Roztočil loni utekl z české věznice. „Stal se nedůvěryhodným, mohl by se skrývat a vyhýbat spravedlnosti,“ říká soudkyně Rysová na adresu muže, který se dobrovolně vydal do rukou české justice.
Vraťme se na chvíli o několik desítek let…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
