Ve hvězdách
Vše, co od této chvíle řeknete, může být použito proti vám. Tato zatýkací výstraha je známá z detektivek a mnozí mají pocit, že platí odedávna.
Vše, co od této chvíle řeknete, může být použito proti vám. Tato zatýkací výstraha je známá z detektivek a mnozí mají pocit, že platí odedávna. Že právo nevypovídat proti vlastní osobě je odnepaměti ukotveno v trestních kodexech demokratických zemí a u nás bylo zavedeno až po listopadu 1989. Není tomu tak. Zítra uplyne teprve čtyřicet let ode dne, kdy o něm rozhodl americký Nejvyšší (ústavní) soud v kauze Miranda versus Arizona. Pro leckoho šlo a stále jde o sporný postoj, o formalismus podobný tomu, před jakým po 11. září 2001 varovaly noviny doslova takto: Kufříkovou jadernou bombu nalezenou bez povolení k domovní prohlídce by soud neuznal jako důkaz. Ale „pravidlo Miranda“ platí přes veškeré zpochybňování dodnes – zejména díky televizi: právě televizní detektivky ho rozšířily do obecného povědomí nejenom v USA, ale i ve světě. A americká angličtina se obohatila o sloveso „mirandovat“ (to mirandize) – vysvětlovat podezřelému jeho práva.
Ernesto Miranda, 22letý Arizoňan se základním vzděláním, byl v roce 1963 zatčen kvůli loupeži, únosu a znásilnění. Při policejním výslechu o svých činech vypovídal, při soudním procesu obžaloba předložila jako důkazní materiál pouze ony výpovědi a Miranda byl za únos a znásilnění odsouzen na dvakrát 30 let s možností propuštění po 20 letech. Jenže jeho obhájce Alvin Moore se odvolal a případ se dostal až k Nejvyššímu soudu USA,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
