Jiný systém? Opatrně
Kromě zprávy, že mezi lidmi roste zájem o veřejné dění a že k němu Češi jako celek mají srozumitelný postoj, přinesly volby ještě jedno nečekané poselství: že je to vlastně k ničemu.
Kromě zprávy, že mezi lidmi roste zájem o veřejné dění a že k němu Češi jako celek mají srozumitelný postoj, přinesly volby ještě jedno nečekané poselství: že je to vlastně k ničemu. V Česku totiž neexistuje rovnost a některé voličské hlasy tu mají dvakrát větší váhu než jiné. V halasu debat o volebním „patu“ a nelehkém dohovoru na nové vládě to odhalení zatím trochu zaniká, ale příčiny té nespravedlnosti bychom si měli co nejdřív pořádně promyslet a připomenout. Hlasitě se totiž ozývají výzvy k další změně volebního systému.
Půl hlasu? Děkuji, ne
Když si v reklamním letáčku přečtete, že vás v obchodě čeká mimořádná sleva televize, kterou právě sháníte, určitě se vydáte nakupovat. Když ale na místě zjistíte, že vás podvedli, zanadáváte si a už vás v tom krámku nikdy nikdo neuvidí. Stejný efekt hrozí teď Česku v „obchodě“ zvaném volby.
Zdejší občané vzali vážně apely svých intelektuálů a společenských aktivistů, že mají jít volit, protože každý hlas je rozhodující. Účast vylétla nahoru, ale tento nadějný scénář se příště vůbec nemusí opakovat. Lidem na spoustě míst této země totiž nikdo dopředu neřekl, že pokud nebudou hlasovat pro jednu ze dvou nejsilnějších stran nebo pro bolševiky, má jejich hlas mnohem menší váhu než u šťastnějších sousedů v jiném volebním okrsku. Například na Liberecku se do sněmovny nedostali tamní zástupci Strany zelených, byť…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
