Volby v republice strachu
Původním cílem Američanů bylo udělat z Iráku příklad pro celý blízkovýchodní region: demokratický, sekulární, s ekonomikou volného trhu, s vládou přátelskou k USA a ne otevřeně nepřátelskou k Izraeli, která by umožnila dlouhodobou existenci amerických vojenských základen na svém území. Všechna tato přání nyní nahradilo jediné. Aby měl Irák alespoň nějakou vládu, která by požívala v zemi alespoň nějaké autority. Taková vláda má vzejít z voleb, plánovaných na 30. leden.
Křižácké volby
Pro povstalce jsou ovšem volby ďábelským nástrojem, kterému je nutno zabránit. Ve společném prohlášení Islámské armády Iráku, Armády mudžáhedínů a Zarkávího skupiny Ansar Al-Sunna označují teroristé volby za nástroj sloužící „k prosazení ateismu a světského práva křižáky a k izolaci našeho velkého náboženství od reality života. Účast na volbách by byla největším darem Spojeným státům, největšímu nepříteli islámu a satanovi tohoto věku“. Po takovém varování není divu, že především v sunnitských oblastech rezignují tisíce členů volebních komisí a lidé si pravděpodobně cestu do volební místnosti důkladně rozmyslí. To může způsobit, že sunnité budou mít v parlamentu minimální zastoupení, což jen dále posílí jejich frustraci a odhodlání bojovat proti vládě a koaličním silám. Volební místnosti jsou už nyní terčem minometných útoků a politici si mohou o volební kampani v ulicích nechat jen zdát. Orgiím násilí, které teroristé v posledních týdnech rozpoutali,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
