Bát se každého deště

Z hlubin kolektivní paměti se na jižní Moravě vynořilo přísloví Velký otec má několik synů. Pravděpodobně vyjadřuje nějakou obecnou vlastnost světa toho typu, že velký ředitel si volí podobné náměstky nebo že s velkým nepořádkem je spojeno mnoho dalších menších zmatků. Lidové pozorování však přiřklo platnost tohoto přísloví povodňové situaci. Máme se po každém dešti bát povodně? Co se stane na jaře, až budou tát sněhy? Lednové srážky byly vcelku nevýrazné, ale byla z nich povodeň, na kterou by se vzpomínalo – nebýt té velké srpnové.

Co naprší, to steče

Existuje empirické pravidlo, které má velmi mnoho výjimek, ale na druhou stranu dobře ilustruje současnou situaci: říká, že zhruba třetina srážek se vsákne, třetina odpaří a třetina odteče. Půdní pokryv je dnes tak nasáklý vodou, že retence půd je minimální. Navíc ve studené polovině roku je menší odpar, takže „co naprší, to steče“. To je důvod, proč nejenom teď, ale i v příštích měsících nejméně do léta, může každý větší déšť způsobit menší či větší povodeň. Ale mělo by se jednat jenom o „syny“ velkého srpnového „otce“.

Na menší povodně existuje celá řada léků, které je mohou zmírnit. Většina z nich byla mnohokrát popsána, ale o jednom téměř neslýcháme. Jedná se o zanášení říčních koryt. Pamětníci z Olomouce či Kroměříže si vzpomínali, jak za jejich dětství jezdily řekami malé bagry, které jednak těžily písek, jednak udržovaly koryta. V Praze byl…