Třikrát na okraj
O Andrzeji Lepperovi, předákovi polských sedláků, odpůrci Evropské unie a šéfovi strany Sebeobrana (49 poslanců), dosud do českých novin pronikaly jen kusé zprávy o tom, kde zase uspořádal blokádu silnic nebo koho urazil. Ovšem rozhovor, který s ním vyšel v minulém týdeníku Euro, překonává všechna očekávání. Lepperovo Polsko by byla jakási obchodní pevnost („chceme uzavření hranic pro potravinářské a průmyslové zboží, které jsme schopni produkovat sami“). Bylo by opět velmocí v produkci lněných semínek jako před válkou, polské banky by povinně úvěrovaly rolníky a do EU by země nešla (s dnešními podmínkami vstupu „nebudeme souhlasit nikdy a budeme říkat lidem, aby hlasovali proti“). A komu se to nelíbí, je největší hlupák, jakého kdy Polsko nosilo. V Lepperových ústech zní podezřele i tak nevinná a poklidná činnost jako ekologické farmaření: EU by se podle něj od Polska měla jedině učit, jak pěstovat levně a zdravě bez hnojení, a bruselský komisař pro zemědělství Franz Fischler je „zaostalý, neboť jí tu západní chemii“. Zarážející na tom je, že tato slovní agresivita jde z úst šéfa třetí nejsilnější polské strany.
•••
Co je pojištění? Nic jiného než druh sázky: občan se sází proti instituci, zda nastane nějaká událost. Na straně instituce stojí profesionálové, teorie pravděpodobnosti, všechny důmyslné výpočty kurzů a sazeb, na její straně proto bývá i zisk. Ale jednou za čas i nejlepší propočty selžou - jako v případě srpnové velké vody, kdy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
