Svět v ofsajdu

Letos se bude mistrovství světa ve fotbale poprvé konat mimo kontinenty, kde tento sport patří k nejpopulárnějším. Snaha o globalizaci fotbalu byla patrná už před osmi lety při mistrovství pořádaném ve Spojených státech, tedy zemi, která holduje basketbalu, baseballu, americkému fotbalu a lednímu hokeji. Nyní se šampionát odehrává v krajích, kde se lidé rozplývají především nad zápasy sumo a baseballem. Brzy by se mohla zkusit například Austrálie, kde prim patří kriketu, ragby a pozemnímu hokeji. Ironie přitom není na místě. Rozšíření fotbalu patří mezi skvělé fenomény, přestože jsou ochozy na stadionech rovněž místem, kde si dávají sraz rváči a křiklouni nepříliš lidumilných hesel. Fanoušci nenávistně spílají protivníkům, případně rozhodčím a za propocené triko některého ze svých hrdinů by dali třeba přinejmenším půl výplaty - ale nic naplat, globalizace přispívá k stěhování hráčů po celém světě, a tak se hrdiny v milovaných dresech stávají sportovci, nad nimiž by fanoušci jinak xenofobně ohrnovali nos. Mistrem Německa se stala Borussia Dortmund, kde hrají tři hvězdy z Brazílie a dvě z Česka. Mohou mít fanoušci něco proti přistěhovalcům od rovníku nebo laciné pracovní síle z východu? Mezistátní utkání na světových šampionátech jsou na první pohled úplně jiná. Borci v dresech jednotlivých států mohou podpořit nacionální vášně, protože všichni mají stejný pas. Ale v zásadě jde o podobnou věc jako v zápasech klubů. Jedenáctky složené z rodáků různých kontinentů vyslaly na…