Moji Saamiové mi rozumějí
Počátkem minulého století sjezdil slavný dánský polárník Knud Rasmussen celé severní Grónsko a zaznamenal stovky mýtů, příběhů a pověstí, které si polární Inuité za nekonečných nocí odpradávna vyprávějí. Výbor z Rasmussenovy sbírky byl pak před třemi lety přeložen do češtiny a zdejší čtenáři dostali skvělou příležitost nahlédnout do příběhů původních obyvatel arktických pustin, kde lidský život zcela podléhá drsným přírodním zákonům. Ledovému ostrovu se po staletí vyhýbalo křesťanství, a jeho mytologie se proto hemží hrůzostrašnými příběhy, ve kterých dobro a zlo tvoří ještě pevnou a nevypočitatelnou jednotu. Laponské pohádky, které letos pod názvem Noidova smrt vydalo nakladatelství Triáda, čtenáře už po „grónské přípravě“ tolik šokovat nebudou. Bytostné sepětí s arktickou přírodou v nich najdeme také, ale dlouhé soužití s Nory, Švédy a Finy přece jen vyprávění laponských Saamiů zředilo do nám známější a srozumitelnější podoby. V případě pohádek Noidova smrt však rozhodně vyvolá překvapení jméno jejich sběratele: ve stejný rok, kdy se Knud Rasmussen v Grónsku otrávil zkaženou konzervou, je totiž v severním Norsku, Švédsku a Finsku začal zapisovat Václav Marek, rodák ze Sadské u Nymburka. Příběh zapomenutého Čecha je přitom podobně zamotaný a pestrý jako pověsti, které v mládí vyslechl v kožešinových stanech severní Skandinávie.
Na sever
"Učil jsem se mlynářem u Jaroslava Bahníka v Sadské a 11. února 1927 mi řemen utrhl levou ruku, " popisuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
