Africké peklo
Pokus afrických zemí urovnat jeden z méně nápadných, ale o to nebezpečnějších konfliktů ve střední Africe – občanskou válku v Burundi – podstupuje zatěžkávací test. Téměř dvě desítky politických stran, povstaleckých skupin a dalších organizací podepsaly s burundskou vládou mírovou dohodu, napětí v zemi ale neopadlo. Příčinou jsou mírové podmínky: podle menšinových Tutsiů, kteří v Burundi vládnou od získání nezávislosti na Belgii v roce 1962, zradil někdejší pučista a nynější prezident Pierre Buyoya (sám je Tutsi) podpisem dohody své stoupence a vydal je napospas Hutuům.
Marná snaha Mandely
Osm let trvající konflikt mezi Tutsii a Hutuy v Burundi si vyžádal přinejmenším dvě stě tisíc obětí a jen za posledních šest měsíců hlásí humanitární organizace dalších čtyři sta zabitých civilistů. Válka má zvláštní, spíše opotřebovávací povahu: nejsou zde frontové linie, obvykle se jedná o povstalecká přepadení jednotlivých vesnic, při nichž útočníci povraždí muže, znásilní ženy, ukradnou dobytek a spálí domy. Přitom ale dbají o to, aby chýše příbuzných zůstaly nedotčeny. Hranice mezi znepřátelenými tábory nejsou v mnoha případech příliš zřetelné. Boje trvají bez ohledu na skutečnost, že už několik let probíhají v sousední Tanzanii mírové rozhovory. Jejich hlavní osobou je bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela, ani on ale dosud nebyl schopen přivést k jednacímu stolu všechny významné povstalecké frakce. Jakékoli dohody včetně té poslední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
