Prodat KB nestačí
Komerční banku dostane podle vládního verdiktu francouzská Société Générale za 40 miliard korun. Zemanův kabinet tak fakticky ukončuje privatizaci českých bank. Většina zahraničních i domácích ekonomů od této rozsáhlé operace očekávala vyšší výkonnost bank a stabilizaci celého bankovního sektoru. Rovněž si slibovali, že se tak ucpe důležitý mimorozpočtový zdroj na podporu neproduktivních podniků. To jednak mohlo zlepšit vyhlídky veřejných rozpočtů, jednak zvětšit tlak na výkonnost podnikového sektoru. Mimorozpočtový „kohoutek“ se nepochybně ucpal a také finanční výkonnost i produktivita zdejšího bankovního sektoru se postupně zvyšuje. Jen stav českých veřejných rozpočtů se zlepšit nedaří.
Půjčka za (státní) oplátku
Od druhé poloviny devadesátých let hleděli ekonomové se stále většími obavami na velké české banky. Ekonomům tolik nezáleželo na jejich výkonnosti či prospěchu jejich akcionářů. Dobře si ale uvědomovali, jak vážnou hrozbu mohou znamenat pro soustavu veřejných financí. Mezi bankovnictvím, zvláště velkými bankami, a ostatními podniky existuje jeden velký rozdíl. Normální podnik se v okamžiku, kdy prohospodařil svůj kapitál (a vlastní jmění je záporné), stává postrachem pouze svým věřitelům, kterým se nevrátí jejich půjčky v plné míře. Velká banka se ale v takovém okamžiku stává postrachem ministerstva financí a státního rozpočtu. Běžný podnik nemá zase tak mnoho věřitelů, ovšem věřiteli například Komerční banky jsou statisíce jejích…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
