Mraky nad hvězdárnou
Čeští astronomové minulý měsíc vydatně slavili. Šampaňské sice neteklo kvůli nějakému mimořádnému objevu, přesto byly slavnostní sešlosti namístě. 10. června totiž uplynulo přesně sto let od narození snad nejvýznamnějšího českého astronoma Antonína Bečváře - autora unikátních a celosvětově obdivovaných atlasů hvězdné oblohy. Jak už to při podobných příležitostech bývá, zazněla celá řada oslavných projevů. Tak kulatého výročí lze však využít i k bilancování, v němž stojí za to se zamyslet také nad jinými, než jen světlými chvilkami české astronomie.
Zlatá éra hippies
Je dobré si přiznat, že tuzemští astronomové, ostatně podobně jako jejich evropští kolegové, hráli v první polovině dvacátého století ve svém oboru nanejvýš druhé housle. Těžiště výzkumu se tehdy přesunulo z Evropy do Spojených států, kde zásluhou bohatých mecenášů vyrostly obří teleskopy a centra astronomického výzkumu. Tradicí nezatížení američtí astronomové (spolu s přistěhovalci z Evropy) se pak začali úspěšně věnovat převážně astrofyzikálnímu výzkumu hvězd a galaxií namísto klasického proměřování sluneční soustavy. O českých astronomech se toho v první polovině dvacátého století ve světovém kontextu moc nedozvíme. Charakteristický je výrok hvězdáře Bohumila Šternberka z roku 1944: „V našich poměrech, kde nemáme řádně vybudované a vybavené observatoře a málo vycvičených pozorovatelů, není mnoho pracovních možností pro astronoma odborníka.“ Situace se zlepšila až v padesátých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
