Ani nevíme, co máme
Rámeček
JINDŘICH ZEMÁNEK (nar. 1946 v Teplicích) vystudoval režii a dramaturgii na konzervatoři. Pracuje jako elektrotechnik, jeho neplaceným zaměstnáním a celoživotním posláním je pomoc neslyšícím. Od roku 1981 působí jako umělecký ředitel souboru Pantomima S.I., který vystupoval po celé Evropě, v USA a (čtyřikrát) v Japonsku, je ředitelem mezinárodních festivalů v Brně, národní přehlídky pantomimy a pohybového divadla v Kolíně a Evropského centra pantomimy neslyšících. Je také jednatelem Organizace tlumočníků znakového jazyka. J. Zemánek je ženatý, má jednoho syna.
Už víc než čtvrt století pracujete s neslyšícími, kteří hrají pantomimu. Jak se k takové činnosti dostane člověk, který slyší?
V 60. a 70. letech jsem se živil jako mim, spolupracoval jsem s Borisem Hybnerem, pak jsem měl vlastní divadýlko v Ústí nad Labem. Jednou mě pozvali do poroty na přehlídku pantomimy neslyšících v Ústí. To bylo moje první setkání s lidmi, kteří neslyší. Překvapilo mě, jak se pantomimě věnují, že pojímají to tehdy amatérské dění daleko vážněji než my slyšící, že mají k pantomimě zodpovědný přístup a věnují jí mnohem víc času. Zúčastnil jsem se dvou tří jejich soustředění a už jsem zůstal.
Jak se liší pantomima neslyšících od pantomimy, kterou hrají ti ostatní?
Běžný divák nic nepozná. Zásadní rozdíl tu není, i když se dá leccos vystopovat podle stylu a stupně nasazení, zvláštního jemného humoru a způsobu výběru některých témat. Řeknu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
